![]() |
![]() |
||
![]() |
Memoriálníci historie |
||
|
Home
Aktuality
Obsah stránky: www.petka.org - 5. přístav Praha Webmaster Rudolf Budinka (Růďa), |
Trochu historie Všechno to vlastně začalo už rok-dva před srpnem 1968. Holčiččí oddíl tehdy vedla Dáďa a na podnět Švíga přebral klukovský oddíl Luděk. Mne (tedy Hakima alias Zajíce) a nezletilou Dorku, později Ježuru a Wendy pověřil Švígo založením roverského kmene Pětky. Z té doby se zachovala fotografie za všechny: Takhle jsme s Dorkou a Ježurou redigovávali před Havírnou Plaváčka . S Rovery bylo sice práce dost, ale já se přesto ještě na MatFyzu University Karlovy přidal k buřičům, kteří se pokoušeli zahnat rusy "Heim ins Reich". To se nám, jak dnes všichni vědí, ale nakonec nepodařilo a tak jsem se v září 1969 preventivně přesunul pár set kilometrů na jihozápad od Prahy do Mníšku pod Alpami (což dřív bývávalo ne neobvyklé, např. Sokolové jsou v Mnichově od r. 1874 až do dneška). A protože se mi během těch pár aktivních let ve vedení Pětky podařilo několik faux pas (např. hladomor na táboře 1968 ve Svätojánské dolině nebo všeobecné zažívací potíže "Na blivárně" při puťáku přes Šumavu 1969), kterým myslím Luděk nebo Dědek začali říkat "přepísknutá okarína", tak Luďka v 1970 napadlo založit na mou počest jakousi tradici obzvlášt dobře přepísknuté okaríny, kterou nazval "Zajíčkův Memoriál". Princip spočíval v tom, že obzvlášť drsná podmnožina těch založených roverů a roverek sjede poslední víkend v listopadu (!) na pramicích jednu řeku. Mezi přeživšími této drsňárny snad poznáte pod Jobem ještě Pirilíka, Běžku, Muka, Ježuru a Tycha (viz níže), dole pak Luďka, Puka, Dorku a Méďu. Příští Memoriály sedmdesátých let minulého století byly navštěvovány ještě mohutněji : Jak vidno, přidali se už i mladší, m.j. Badýs, Jarda, Kurt, Mahdí, Plkát, Tahuka, Vajt, Samson ... A další, kteří promrzli natolik, že se nedoplížili včas k fotografovi - Arna, Hugo, Hunče, Reyp (?) ... A taky několik kamarádů „z venku“ jako Franta, Honza Dach... Na tomto místě bych chtěl vzpomenout Tycha, který se po prvním Memoriálu zabil v autě někde v Americe a nezapomenutelného Ježuru: Druhý den nového tisíciletí jsem našel v emejlovém kaslíku zprávu od Wendy: Přikládám na památku klasickou fotku : Z Mikulášské Slavoje Praha 1979 mi referoval bratr Muk, že snad i v roce 1976 se jeden Memoriál konal J Pamětníci, ozvěte se prosím s konkrétnějšími údaji !! Tato tradice bohužel v onom listopadu 1980 na Berounce skončila; nechme mluvit jednoho z postižených, Mahdího: Boží mlýny v ruských guberniích sice mlely pomalu ale jako husa klasu a přišel sameťáč. Tento revival jsme initiovali na podzim 1996 následující pozvánkou: A tam vznikla tradice novodobých Memoriálů, které se už nekonají v listopadu nýbrž – zestárli jsme ;-) - zhruba druhý víkend po 1. září.A nejede se voda, nýbrž se sejdeme v nějakém hezkém kempu s chatičkami u nějaké vody. Tam si předně zahrajeme poklad a zazpíváme. A taky si buď zavzpomínáme na velrybu ... (no nevyhráli jsme) nebo sledě, nebo si jenom zaplaveme A každý účastník dostane od Puka psí známku ve formě typického kolíčku. Však přijeď taky a uvidíš! Jak je z fotek vidno, sjede se nás nejen víc než na memoriály v sedumdesátých letech, ale nejsou to jenom dědkové a stařenky z oddílové generace let šedesátých-sedumdesátých, nýbrž jezdí i oddíloví odchovanci mladší, včetně dětí (to ten čas Barčo letí …) … ty ale s klesající tendencí, která se může zase změnit za dalších 10 let
Další Fotky :
Všechny zdraví a na poklad na Horním Hradě Haunštejn se těší 555 Hakim alias Zajíc hakim@petka.org |
||